Pokud máte nejraději vlastnoručně vypěstovanou zeleninu, zde Vám poradíme, jak předpěstovat rajčata, abyste měli silné sazenice.
Kdy začít?
Jakmile se oteplí a pominou mrazíky, je důležité, aby byly připravené a silné nejen Vaše sazenice, ale i venkovní půda. S předpěstováním rajčat je tedy dobré začít na konci února nebo začátkem března.
Na co si dát pozor?
Než se pustíte do samotného předpěstování, zkontrolujte stáří semen na základě data na jejich obalu. Platí totiž pravidlo, že čím jsou semena starší, tím se zhoršuje jejich schopnost klíčit.
Kam semínka zasít?
Možností, kam sazenice vysít je hned několik. My Vám ovšem doporučujeme například jednorázový květináč, který najdete u nás v prodejnách. Jeho výhodou je především fakt, že po vyklíčení semínka a při dostatečné síle rostlinky je možné ji zasadit i s květináčem přímo na vybrané stanoviště.
Co všechno je možné u nás pořídit na vysetí sazenice, lze vidět na obrázku níže.
Jak na samotné zasetí?
Před tím, než začnete dávat semínka a substrát do květináčů, jsou důležité 2 kroky:
- Semínka je dobré namočit na 1–2 dny do vody a urychlit tak jejich klíčení. Podmínkou je, aby byly zcela ponořené a jednou za čas došlo k jejich promíchání.
- Umístěte substrát na 15–20 minut do trouby dosahující 100 °C. Díky tomuto procesu dojde k odstranění nejrůznějších mikroorganismů či plísní.
Čerstvou petrželku si nejlépe zajistíte z vyrytých kořenů v dostatečně hlubokém květináči. Výsev naťové petržele kadeřavé i hladkolisté v bytových podmínkách nikdy nepřinese dobrou úrodu. Stejné je to s pažitkou – vyryjte část trsu ze záhonu, sestřihněte listy a zasaďte do květináče. Aby přenesené rostliny ze zahrady či balkonu domů neutrpěly , připravujte je na bytové podmínky postupně. Ideální je umístění rostliny na dva týdny do polostínu, pak na další dva týdny do hlubšího stínu. Když se i v těchto podmínkách začne objevovat růst nových listů, jsou připraveny. Tento postup je skvělý např. u rozmarýnu, jenom tak zajistíte, aby vám přes zimu neuschl.
8 pravidel zimního pěstování bylin a koření
- Byliny vyžadují 4 až 5 hodin přímého slunečního svitu.
Nejříve pro pěstování zvolte okno s jižní nebo i východní či západní orientací. Severní okno vynechte, je pro pěstování nevhodné. - Bylinám a zelenému koření pěstovaným v zimě za oknem svědčí teplota od 16 do 18 °C.
- Byliny zalévejte až tehdy, když je povrch substrátu suchý. Při pěstování v květináčích jsou nároky na výživu vyšší než na záhonu. Poloviční dávka, kterou běžně hnojíte pokojové květiny, je pro byliny dostatečná. Přihnojujte pouze v době vegetativního růstu.
- V květináči je kořenový systém bylin a koření choulostivější než venku na zahradě a vyžaduje substrát skutečně kvalitní. Základní podmínkou je dobrá propustnost, vyplatí se přidat i do kupovaného substrátu část agroperlitu, hrubého písku či jemného štěrku.
- Květináče z pálené hlíny jsou pro pěstování bylin vhodnější než plastové, protože umožňují prostup vzduchu do kořenového systému rostliny a kořeny v nich jsou méně náchylné k zahnívání. Při pěstování v plastu pečlivěji vyberte propustný substrát. Zajistěte dostatečný počet a propustnost drenážních otvorů, aby mohla přebytečná voda při zálivce rychle odtéct.
- Přes zimu až do jara sbírejte u bylin a koření pěstovaných doma pouze vrcholky výhonů – opatrně je zaštipujte. Přílišné seříznutí rostliny může vést k uhynutí. Výjimkou jsou petrželka, kde sbírejte celé stonky, a pažitka, u které se listy rovněž nebojte hlouběji seříznout
- Bylinky v květináčích nabízené v potravinových marketech jsou určené k přímé spotřebě, nikoli k dalšímu pěstování. Jsou pěstovány ve sklenících tak, že v nádobě roste často několik desítek rostlinek a na trhu jsou pak expedovány v optimálním termínu, kdy mají dostatek listové hmoty. Uchovat je doma bývá problém.
